V polovině prázdnin přinášíme rozhovor s kapitánem dorosteneckého týmu, několikanásobným účastníkem MČR Šimonem Ruberem, který se pro sezonu 22/23 přesouvá na jednu z nejvyhlášenějších florbalových adres, do švédské Storvrety.

Ahoj Šimone. Než si začneme povídat o tom co tě čeká, potrápím tě trochu i otázkami na tvoji dosavadní florbalovou kariéru.

Vzpomeneš si na svoje úplné florbalové začátky?

Jasně, že si vzpomínám, my jsme si už jako malí s bráchou a sousedy stříleli na ulici na branku a právě jeden z těch sousedů hrál tehdy florbal v Líšeňském klubu, který se po mém příchodu stal součástí brněnských gulliverů, a mě ten florbal už tehdy strašně bavil, takže jsem začal chodit s ním na tréninky a vlastně takhle jsem se k tomu florbalu i dostal.

Kdo byl tvůj první florbalový trenér a pamatuješ si na svůj první oficiální trénink?

První trenér byl pan Bílek, který měl tehdy na starosti tréninky v Líšni a jemu vlastně vděčím za to, že hraju v poli a nechytám, jelikož jsem vždy chtěl být brankář. První trénink si moc nevybavuji, ale vím, že mě
kluci bezvadně přijali do party a o to radši jsem tam následně chodil.

Dělal jsi před florbalem nebo současně s ním nějaký jiný sport?

Současně s florbalem jsem žádný sport nedělal, ale samozřejmě předtím ano, troufám si říct, že jako každý malý kluk u nás jsem hrál fotbal, ale hrál jsem i tenis a dokonce jsem chodil i do tancování.

Zvláště v nejmladších kategoriích se ti říkalo „Sršáň“. Jak vznikla tato tvoje přezdívka?

Ta přezdívka vlastně vznikla, až když jsem začal trénovat s klukama na Sokole a vymyslel ji pan Šimík. Prej jsem byl dost rychlý a k tomu jsem pořád na tréninky nosil křiklavě žluto-černý set.

Čím si vysvětluješ, že jsi se už v dorostencích dostal do hledáčku jednoho z nejslavnějších klubů na světě?

Myslím, že v tomhle mi dost pomohla celá naše parta v Gulliverech, jelikož jsme si poslední sezóny vedli velmi dobře a často jsme se dostávali na MČR. Tak tomu bylo i letos, kdy jsme se dostali až na závěrečný turnaj MČR dorostenců v Ostravě. Hlavní faktor je podle mě ale to, že jsem se dostal i do konečného výběru KTM U16, kde se pak následně ta nabídka jít do Švédska zrodila.

Co očekáváš od sezony ve Švédsku? Kdy vlastně odjíždíš a jak bude probíhat přesun a aklimatizace?

Ve Švédsku je ten florbal mnohem tvrdší, než u nás a troufám si říct, že bude i rychlejší. Odjíždím už teď na konci července. S rodiči pojedeme dodávkou, abychom pobrali více věcí, přece jen to nebude jak na táboře. Co se týče aklimatizace, tak den po příjezdu máme třídenní teambuilding, ale ještě úplně nevím, kde to bude probíhat. No a 12.-14.8. už hrajeme turnaj v městě Täby, takže toho času se rozkoukat tam nebude mnoho, ale těším se na to.

Jak probíhaly námluvy ze švédské strany?

Několikrát jsme měli video rozhovor s hlavním trenérem, kde jsme si říkali jak to ve Storvretě chodí a vlastně jak funguje i ten tým, nebo jak by si představoval, abych fungoval já.

Můžeš nám přiblížit, jak bude vypadat tréninkový proces – víš už přesně, co tě čeká?

Tréninkový plán se bude ještě upřesňovat na začátku srpna, ale vím, že mě budou čekat minimálně 4 tréninky v hale a nějaký kondiční trénink týdně a pak pravidelné zápasy, tak jak tomu je u nás.

Za jaký tým budeš hrát florbalová utkání?

Budu hrát nejvyšší juniorskou soutěž s týmem IBK Storvreta a s tím stejným týmem nižší mužskou soutěž.

Jakým způsobem máš ve Švédsku zařízené bydlení, stravu, nějakou brigádu?

Mám od klubu zajištěný byt, který je 10 minut pěšky od IFU areny. Bydlet budu ještě s jedním klučinou z Olomouce, se kterým budeme řešit i jídlo. Brigádu mám domluvenou s klubem, kdy budu natáčet zápasy ostatních kategorií.

Co jazyk, jak jsi na to se švédštinou?

Tak se švédštinou jsem na tom dost mizerně, ale naštěstí trenér pochází z Česka, takže s ním budu komunikovat normálně česky a s klukama se budu bavit anglicky.

Jak to budeš mít se školou?

Naštěstí chodím na školu, kde mi povolili individuální plán, takže budu studovat na dálku a jsme domluveni, že kdyby to šlo, tak bych se stavil v lednu si napsat nějaké zkoušky. Netrvají na tom, ale po konci sezony přiletím a budou mě zkoušet.

Na co budeš rád vzpomínat, když se zamyslíš nad svým dlouholetým působením v Gulliverech?

Budu určitě vzpomínat na své první florbalové krůčky, na své první florbalové trenéry, ale hlavně na skvělou partu, která se během té doby utvořila a i na malé či velké úspěchy, které jsme spolu dosáhli. Guliveři vždy zůstanou nedílnou součástí mého florbalového života.

Je něco, v čem je tento tvůj mateřský klub výjimečný či netradiční?

Tak je známo, že Gullivers se zakládají na odchovancích, což má své kouzlo, jelikož to vytváří až takovou, dá se říct, rodinnou atmosféru a osobně já kluky opravdu beru jako druhou rodinu.

Jaké jsou tvé další florbalové cíle. Čeho bys chtěl ve florbale dosáhnout?

Momentálně asi ten nejbližší cíl je se dostat do konečného výběru na juniorské mistrovství světa. Dlouhodobý cílem je, že chci hrát florbal, dokud to zdraví dovolí a pokud možno na té nejvyšší úrovni.

Díky Šimone a ať se daří.