V sobotu 16. dubna vstoupili dorostenci do finálového turnaje MČR, na kterém se Gulls představili po 9 letech. V souboji o postup do semifinále však oproti roku 2013 nebyli favoritem, právě naopak.

Los čtvrtfinále a souboj se střešovickým Tatranem pasoval Gullivery do role outsidera, ze které však svěřenci Jana Menšíka chtěli těžit a svého soka překvapit. S úvodním hvizdem to byl však celek z hlavního města s jednou velmi známou tváří na střídačce, který tahal otěže a po necelých 9 minutách vedl Tatran už 3:0. Ve druhé třetině však Gulls pražský kombajn zastavili a sami snížili na rozdíl dvou branek. Ve třetí části pak během 6 minut a 15 sekund třemi zásahy překlopili skóre na svou stranu a střešovická střídačka musela reagovat oddechovým časem. Ten nesl ovoce, když Pražané 5 minut před koncem srovnali na 4:4 a o 2 minuty později zasadili dalším gólem Gulliverům ránu na solar. I prohra 4:5 však pro Gulls před druhým utkáním neznamenala nepřekročitelný příkop.

K jeho překročení však Gulls museli ve druhém dějství bezpodmínečně vyhrát, k čemu měli po dvou třetinách blíž, než pražský celek. Gulliveři totiž po dvou velmi vyrovnaných třetinách vedli 2:1 a byli velmi blízko senzaci. I ve druhém utkání série se však Tatran ve třetí třetině zmohl na odpověď a během 5 minut poslední části to byl on, kdo přetáhl skóre na svoji stranu barikády. Rychlé vyrovnání pak nebylo Gulliverům nic platné, protože necelé 4 a půl minuty před koncem střešovičtí opět utekli do vedení, ze kterého už je parta Jana Menšíka nedokázala sesadit.

I tak se Gulliveři nemají za co stydět. S Tatranem hráli vyrovnanou partii, kdy jim k senzaci chybělo opravdu málo, za což je ocenil i trenér Střešovic Roman Janda: „Smekám zhluboka klobouk před hráči i trenéry soupeře a děkuji za lekci, kterou nám dali.“ Slova chvály měl pro svůj tým i Jan Menšík: „Florbal, který jsme dnes předvedli byl skvělý, bohužel rozhodly malé detaily. V neposlední řadě patří obrovský dík také rodičům a fanouškům, kteří nás přes celou sezonu včetně dneška podporovali. Jsem na všechny neuvěřitelně hrdý.“

Sezónu tak dorostenci sice nezakončili zlatým (nebo jiným odstínem cenných kovů) puncem, avšak jejich výkony nás mohou činit pyšnými, jelikož lepší reprezentaci klubu jsme si snad ani přát nemohli. Moc děkujeme pánové!